Já, praštěná holka patřím mezi mistryně v mytí nádobí

Patřím mezi pořádně praštěné holky. Je mi dvacet a jmenuji se Markéta. Ještě donedávna se mnou pořádně mlátila puberta. Vyučila jsem se kuchařkou, a tudíž mne zajímá všechno, co souvisí s kuchyní. Moc dobře taky vím, že vaření není jenom o tom, co dáte do hrnce, ale třeba taky kde ten hrnec umyjete.

Klidně stojím u plotny i tři hodiny

Prostě když se řekne vaření, spousta lidí vidí jenom to pozlátko. Že připravíte něco naprosto úžasného na zub, po čem se všichni vaši hosté budou oblizovat a sklidíte oprávněnou pochvalu. Většina ale už nevidí, že je to taky velká dřina. Na to, abyste mohli přesně ve dvanáct hodin servírovat dobrý oběd, musíte stát u plotny klidně třeba i tři hodiny, pokud se jedná o nějaké náročnější jídlo. Mně tohle ale nevadí.

Vadí mi neúcta k pomocným pracím

Víc mi vadí, že lidé nemají úctu k pomocníkům v kuchyni, pomocným pracím. Ty jsou totiž hrozně důležité, kuchaři se neobejdou bez lidí, kteří nakrájí zeleninu, oškrabou brambory. A co je obzvlášť důležité, akce nekončí ani tím, když se sklidí ze stolu. Najednou je tu totiž hora špinavého nádobí, kterou někdo musí umýt. Všechny restaurace nemají myčky. Pro řadu malých restaurací je to velká investice, a navíc by třeba nenaplnili hned jejich kapacitu - je pro ně lepší a rychlejší mýt všechno průběžně v ruce.

Co já jsem se namyla nádobí...

Ke slovu tak přichází jar a voda s houbičkou a kuchyňský dřez. Za ty roky, co se motám v kuchyni, jsem se něco namyla nádobí a myslím si, že to fakt umím. Proto si troufám říci, že vím, jak by měl vypadat pořádný kuchyňský dřez, aby byl praktický a nádobí se v něm dobře mylo. Stejně tak baterie. A protože se ve většině kuchyni setkávat s naprosto nevhodnými dřezy i bateriemi, začala jsem se o tento problém zajímat. Ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti a zeptala se n ty vaše. Zajímá mne váš názor, a proto jsem se rozhodla založit tenhle blog.