"Myslíš, že je lepší kohoutková klasika, nebo páková baterie?" vybafla jsem na Jitku otázku při našem dalším setkání, kdy jsme zase chtěly u kafíčka povídat o tom, jak si vlastně vybrat baterii do kuchyně. "Já hlasuju pro pákovou," dodala jsem rychle. "Naprostý souhlas," navázala Jitka. Jenže proč vlastně?

Točím retro kohoutkem

Moc dobře si pamatuju na starou kohoutkovou baterii v rodičovském bytě, kde jsme před lety bydleli. Byla opravdu hezká, takové fajn retro. Měla velké kohoutky, které vypadaly skvěle, báječně ladily s celou koupelnou, která byla taky trochu retro. Jenže to, že to dohromady dobře vypadalo, bylo asi tak to jediné dobré. Musela jsem vždycky strašně dlouhou točit kohoutky, než se mi podařilo vyladit teplotu vody tak, aby byla alespoň trochu přijatelná. Jednou byla moc studená, potom zase moc teplá. Ani nechci přemýšlet o tom, kolik vody člověk takhle zbytečně vyplýtval, ale dám ruku na to, že jí bylo opravdu hodně.

Páčku nadzvednu jednou rukou

Takže za mě kohoutková baterie určitě ne. Jako retro je to fajn, ale člověk nemá čas a náladu pokaždé dlouze ladit optimální teplotu vody. A hlavně - je to neekonomické. Proteče vám spousta peněz rovnou do odpadu. Jitka se mnou naprosto souhlasí. "Jasně, přesně tak. S pákovou baterií výrazně ušetříš. Nechci tady zbůhdarma házet číslama, ale klidně to může být i 50 % vody, nepočítám přitom energii na ohřev," vysvětluje zkušeně. Shodneme se i na tom, že páková nevyžaduje také tolik údržby a lehčeji se ovládá. Páčku klidně nadzvednu jednou rukou, zato kohoutkovou točím oběma rukama a ještě to jde pořádně ztuha.

Nejsem bezradná, ale poradit potřebuju

A co dál? Co teď? Rozhodně nejsem bezradná. Dobře vím, že teď se hraje o to, kam baterii umístit. "Jak to, kam?" zeptáte se možná. Samozřejmě nad dřez! Jenže ono to není tak jednoduché. Někde totiž vycházejí armatury ze zdi a tam se jednoznačně instaluje nástěnná baterie. V jiných případech jsou ale vyvedeny přímo do dřezu a tam se pák dává stojánková baterie. "Co je lepší?" ptám se Jitky. Ta pokrčí rameny. "V podstatě je to na tobě, co ti vyhovuje. U stojánkové hlavně musíš vybrat takovou, aby se ti pod ní vešly i velké hrnce. To záleží i na hloubce dřezu," vypráví. Najít totiž správné řešení pro určitou kuchyni není jednoduché, což se dozvíte tady.

Podléhám bílé barvě

Vstřebávám informace jako houba. "A co si myslíš o provedení? Chrom? Nerez? Granit? Nebo dokonce bronz?" vyptávám se dál. "Bronz snad do nějakých luxusních kuchyní. Pro normálního smrtelníka je to drahé. Nerez je fajn, granit taky. Na chromu mohou vznikat bílé skvrny od vápence, nebo hnědé od železa a manganu, takže nepodcenit údržbu. Ale jinak vcelku dobré," sype ze sebe rychle a zkušeně. Já se přiznám, že jsem podlehla granitu. Líbí se mi nastříkání drceným umělým kamenem, které mám ve své současné koupelně. Jsem nadšená z bílé baterie.

Jsem unešená z baterie a sprchy v jednom

Konečně zbývá snad poslední věc. Jdeme prodebatovat moderní vychytávky, které současné baterie nabízejí. Co byste si měli dopřát, abyste si užili opravdový komfort? Já mám docela jasno. Už v několika moderních rekonstruovaných kuchyních jsem se setkala s baterií, která má výsuvnou sprchu. Že jste něco podobného ještě neviděli? Tak to je nejvyšší čas to napravit. Pokusím se vám to alespoň trochu vylíčit. O co jde? Jednoduše je baterie zakončená sprchou, která se dá vytáhnout, a to někdy až do vzdálenosti až 1,5 metru. Můžete tak něco sprchovat i mimo dřez. Prostě dřezy a baterie mohou být pořádně vytuněné, jak se dočtete zde.